Myslím, že jsem se někde po cestě ztratila

28. února 2010 v 21:27 | Keff |  Diary
Zvedala jsem se z postele a uviděla jsem ten děsivej záhyb na mým břiše. Nevím, jak to mám popsat, byl to takovej okamžik.. V jedné chvíli jsem to všechno pocítila. Projel mnou ten strašnej pocit, zhnusení a nutkaní s tím něco dělat, hned teď, než mě takhle proboha někdo uvidí.
Totálně to neumím popsat, ale aspoň něco jsem k tomu řekla pro přiblížení..
Pak jsem si uvědomila, že už to nemám pod kontrolou. Nevím jak je to dlouho, co jsem se zase začala snažit hubnout, ale myslela jsem si, že to mám pevně v ruce, že je to v pohodě. Asi ne.
Dva dny jsem nekouřila a přišlo to. Záchvat přejídání. Potom byl ten moment.
Tak jsem vzpomínala a uvědomila jsem si, že ten týden jsem na sebe byla fakt celkem přísná. (Totiž, s porovnáním toho, jak jsem jedla, když jsem bylo ok)
A pak jsem se přejedla. Klasika. Je to strašnej pocit. Sakra.
Já prostě potřebuju zhubnout, abych mohla být spokojená. Dělám to jenom pro sebe. Co na tom je, chci se mít prostě radši. Nechci, abyste si mysleli, že jsem těžká anorektička a že jsem vychrtlá. Nejsem.

Co se týče mýho vztahu, uvědomila jsem si, že to stoprocentně budu kdo to ukončí. budu ten, kdo ho zraní. A zraním ho určitě a moc. To je přesně to, co jsem nechtěla. Jasně, asi nebyla jiná cesta, když mi řekl "miluju tě", a touhle jsem to jenom oddálila, ale myslím, že takhle to pro něj bude horší. Já.. ho mám vážně ráda, myslím, že ho opravdu miluju. Možná spíš jako kamaráda, ale pro něj v tom není rozdíl. Tohle mu nikdy neřeknu. Problém je v tom, že.. sakra, vlastně přesně nevím. Problém je ve mě. Já potřebuju jinej vztah.. Možná, že tenhle je na mě moc klidnej. Moc jistej. On je moc hodnej. Kecám blbosti, to by stačilo.

Vlastně vím, co chci. Co přesně teď chci. Sedět někde v přírodě, sama, co nejdál od lidí, sedět ve slunci a brýlích, hubená, poslouchat hudbu a kouřit.
Zas tolik toho nechci, ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 w o r n - w h o r e w o r n - w h o r e | Web | 1. března 2010 v 0:39 | Reagovat

Úplně tě chápu když mluvíš o tom jak vnímáš své tělo, je to věčné trápení, at už je to tak či onak, pořád nespokojená...znám to...ale raději bych se tu o tom nerozepisovala, snažim se na to zapomenout a tyhle stejné volání tam v hlavě ignorovat...pořád si říkám, no co, dokud dejcham, můžu bejt spokojená...
:)

2 Lintu Lintu | Web | 1. března 2010 v 9:01 | Reagovat

,,Sedět někde v přírodě, sama, co nejdál od lidí" - taky bych chtěla. Je zima a i já jsem zas o něco kulatější. Před zimou sem se začala učit jezdit na in-linech beuslích (prostě ty co jezdí na chodníku). Ale ani jsem se to pořádně nenaučila a začla zima. Achjo, snad mi trochu pomůže aspoň ten rotoped co tu stojí (ztěží).

3 pavel pavel | Web | 2. března 2010 v 11:48 | Reagovat

myslím, že ti v tom rozumím a když ne, nevadí, asi tě dráždí ten klid a ta pohoda, která se může stát zajetím, nudou a nechceš se vzdát té svobody, být sama sebou a neohlížet se tolik na ty druhé...
člověk by měl, dokud je čas, udělat to kam ho to táhne, jinak pak potom bude litovat, že sám sebe zradil.
tělo jsme dostali k životu jako dar, tak proč si ho tedy nevážit a nezvelebovat, protože i to člověk ke štěstí potřebuje...

4 w o r n - w h o r e w o r n - w h o r e | Web | 2. března 2010 v 17:36 | Reagovat

díky :) a né, ten obrázek (bohužel) neni mé dílo XD je z deviantu a taky jsem z prve myslela že na můj vkus je to moc bílý ale zatim se mi to líbí, já sem hrozná, musim furt ten des měnit XD ale napadlo mě, že bych tam dala galerku, kde by byly moje fotky i moje výtvory XD tak ještě uvidim XD měj se hezky:)

5 Darkness Darkness | Web | 3. března 2010 v 18:14 | Reagovat

Když mají moji známí deprese pijou nebo fetujou. když mám deprese já, prostě žeru. Je jedno co, jen když to má hodně kalorií, které mě utlumí a utiší můj mozek který se zmítá v agonii. Jím a jíma taky podlůe toho vypadám. Jojo efekt je můj blízký přítel, stejně tak slabá vůle. Jídlem si léčím rány, nic mi tak nepomůže. Ale nenávidím svoje tělo. Je nechutné, sakra! Každý den si říkám: ,,Od zítřka nejím'' a druhý den toho sním dvakrát tolik. Řešit to podobně jako anorektičky  nepřipadá v úvohu, hlavně kvůli tomu, že nesnesu tu bolest. Ty staršný křeče který vždycky přijdou když se snažím nejíst. A bulimie.. nemůžu si strkat prsty do krku. Ne že bych to nezkoušela ale.. nevím, přijde mi nechutný strkat si opakovaně do krku poslitaný prsty. Jsem magor? Nejspíš...

6 Charlotta Charlotta | Web | 4. března 2010 v 21:30 | Reagovat

A můžu tam mlčky sedět s Tebou, a kouřit jednu cigaretu za druhou?!
....

7 Rony Rony | Web | 6. března 2010 v 17:51 | Reagovat

Když ono kouření tolik uklidňuje nervy. Když ono je tak příjemné sedět v létě v noci a koukat na hvězdy s cigaretou v ruce.
Nekouřím. Skoro. Ale je to...moc fajn, bohužel.
A být spokojená se svou postavou být jednou spokojená by bylo taky moc fajn. Ale je to těžké. Nesmírně.

8 without_identity without_identity | Web | 7. března 2010 v 14:37 | Reagovat

tvoja poklona nepatrí mne ale slečne megaboom z deviantartu... kreslím ale s jej dielami sa to nedá porovnať...
aj ja by som sa potrebovala mať radšej..
tento týždeň som bola vypísaná a žila som to čo si želáš ale už sa to končí a nie len preto že u nás zas začalo snežiť ale vraciam sa do školy atď atď... budeme o tom snívať spoločne...
btw máš skvelý dizajn!

9 terulienk@ terulienk@ | Web | 7. března 2010 v 20:35 | Reagovat

Faldy na bruchu?Ešte mi povedz,že máš 172 cm a 45kíl,a naozaj sa o Teba začnem báť :(...
S chudnutím určite nezačínaj,pokiaľ nemusíš (nutne.!)
A už vlastne neviem,čo Ti povedať :DRŽ SA na ceste životom,lásku bohužiaľ nechápem,to komentovať nemôžem.A ďakujem za pochvalu básne.Prázdnota je zlá,ale jed horší.

10 Peccadillo Peccadillo | Web | 8. března 2010 v 18:10 | Reagovat

Viš, kdysi jsem měla podobný problém. Uplně jsem měla mindraky z toho jak vypadam ( přitom nevypadam hrozně) tak jsem pořád chudla a patlala se něčímm abych si připadala hezky. Ale po nějaké době mi došlo, že jsem to nědělala pro sebe, ale pro ostatní. Začala jsem se líbit sama sobě taková jaká jsem. Prostě jsem si řekla že jsem úžasný originál a že je hlavní jaká jsem uvnitř, a že jestli se semnou někdo bude bavit méně jenom kvůli vzhledu tak za to nestojí. A od té doby jsem free, mám hodně kamarádů a už se nestresuju, jím co chci, a protože už nejsem ve stresu že nic nesmím jíst, tak paradoxně chudnu :D Tak snad to taky zvládneš..nenech si světem říkat že nejsi hezká :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.